Fiat Bravo HGT 2.0 20V

Hodnoceno: 23× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Zdar a sílu :P
po delší době jsem tu zavítal abych sem dal tu svoji plechovku kterou jsem si naposledy pořídil.
Pořádně už ani nevím jak začít, tak snad to vezmu popořadě co předcházelo tomu proč jsem si pořídil tohohle červenýho prcka.
Jak jste si mohli všimnout, tak předtím jsem měl Cromu po tátovi. Bylo to pohodlný, prostorný auto, který celkem hezky jelo, málo žralo, ale vzhledově to bylo auto pro důchodce :P Dalším důvodem byl samotný motor. Ne tím, že by byl špatný, ale byla to nafta a po tý jsem nikdy netoužil.. Už jen kvůli tomu uchrochtanýmu zvuku. Proto jsem se rozhodl že si koupím auto který jsem měl původně v plánu. Tou byla dvoulitrová pětiválcová Marea Weekend. Jedna se objevila v Německu, ale než se vůbec rozběhla nějaká akce se na ní jet podívat, tak se na netu objevilo i tohle Bravo. Na fotkách vypadalo celkem slušně, a tak jsem zkusil se na něj ozvat. Za dva dny jsme ho jeli s tátou omrknout.
První dojem z auta když jsme k němu přicházeli byl celkem dobrý, ale jak jsem věděl, auto bylo dovezený z Itálie, tudíž jsem věděl že vzhledově to nebude žádná hitparáda.
A taky že nebyla. Zezadu se loupala barva na nárazníku, boky byly samej důlek, na levém předním blatníku a pravém zadním byla promáčklina a rýha, kapota byla tragicky oprýskaná od kamínků a já nevím co všechno.
Bohužel na to, že auto mám dva roky vypadá furt stejně, ale přes zimu se s tím už něco udělá, ale to až později.
Takže vzhledově to na tom bylo bídně, ale podvozek byl (a pořád je) skoro jak nový. Nikde žádná rez, motor a převodovka byly naprosto suchý, nikde nic neteklo, neunikalo, prostě krásnej pohled. Pohled do interiéru, mě ale zase trochu zchladil. Ptž co si budem nalhávat, můj první dojem byl, že v tom autě jezdilo prase. Sedačky sice na první pohled zachovalý (auto mělo najeto 111tkm) ale byly špinavý, flekatý a zaprášený až hrůza. Člověk se pomalu bál si i sednout. Všude špína, jak kdyby se tam nikdy neluxovalo, prostě děs. Když jsem se z toho trochu vzpamatoval, tak jsme nahodili motor. Naskočil na poprvé, ale měl trochu podivný chrastivý zvuk (nakonec se zjistilo že to dělá uvolněná vložka ve výfuku). Jinak testovací jízda byla v pořádku, podvozek hezky seděl, nikde nic nemlátilo, auto jelo velmi pěkně a tak jsem na doporučení mýho táty auto vzal.
Auto jsem teda koupil, ale pak jsem si na něho musel počkat tři dny, než ho dovezou ke mě domů, ptž nemělo značky a pak jsem si jěště další měsíc musel počkat na značky.
Jinak kdyby někdo chtěl vědět jak dopadla Croma, tak ta opět slouží tátovi jako povoz do práce, bohužel už ale dosluhuje...

takže zpátky k autu.
když trochu připomenu historii auta, tak byl Fiat Bravo, společně s Bravou uveden na trh na jaře roku 1995. Obě auta byly téměř identické, jen s tím rozdílem že Bravo byl spíš sportovně střižený třídveřový hatchback, zato Brava byla spíš pětidveřový liftback. Paleta motorů začínala od motorů 1.2 a končila až u pětiválcového dvoulitru, který byl určený jen pro sportovnější verzi Brava HGT. Největší motor pro Bravu co se týče benzinu byl tedy motor 1.8.
To je konec mého krátkého popisu a teď se budu soustředit jen na Bravo.
Jak jsem už psal je to třídveřový hatchback, který ač se to nezdá je vcelku prostorný. Vepředu je místa dostatek a vzadu si taky není moc na co stěžovat, i když nástup a výstup je trochu horší. Jediný můj postřeh je že vzadu je trošku zvláštní posez tím, že sedačky jsou výš než přední a tak si člověk vzadu trochu připadá jak na rozhledně. Ono to není nijak zajímavý, ale při jízdě pak máte takový zvláštní pocit. Další menší nevýhodou je neventilovatelná okna, takže je vzadu hned vedro a ani větrák na plné gule to nezachrání. Co se týče kufru, tak ten nabízí objem 280 litrů, což je víc než nabízí první Fábie. přístup je dobrý, a tvar je celkem skladný. Když jěště zůstanu u interiéru, tak musím vyzdvihnout i na tehdejší dobu zajímavě tvarovaný interiér a na svou dobu "neukradnutelné" rádio, které se nachází v horní části přístrojové desky. Umístění je výhodné v tom že člověk má snažší manipulaci a ovládání, ale rádio samotné za moc nestojí. Slabší stránkou je i dílenské zpracování, které je nejvíc znatelné při jízdě, kde se z útrob interiéru ozývají pazvuky. Na druhou stranu bych ale mohl směle říct že už mělo bravo na některých místech palubní desky měkčené plasty.. bohužel jich je málo :D a tak je to jen taková blbinka :)
Co se týče exteriréru, tak Bravo i po letech dokáže na silnici zaujmout a stále vypadá pořád dobře. Když si vezmete jaká auta se v tehdejších letech vyráběla, tak mi určitě nejeden člověk dá zapravdu. Vzhledově trochu ojinačeným Bravem je model HGT. To poznáte podle pozměněného předního nárazníku s větší mřížkou chladiče, nástavců prahů, a malého střešního spoileru. Uvnitř se změny týkaly sportovnějšího volantu potaženého kůží společně s řadící pákou, bílými budíky a sportovněji tvarovanými sedačkami. Změny tedy nejsou moc velké, ale tím se lépe zamaskuje potenciál modelu HGT.

Ten jak už jsem psal pohání atmosférický benzinový pětiválec
Ten je skutečně celou ozdobou auta. S malým autem si hravě poradí, takže na běžné jěždění stačí provozní otáčky od 1800 do 2400ot/min a auto to bez problému zvládne. Pokud člověk od auta chce svižnější svezení stačí ho točit do 3400ot/min. Pokud vám ale občas rupne v bedně, což se s takovým motorem stává často a vytočíte ho pořádně, tak vás auto začně příjemně i když ne nijak výrazně tlačit do sedaček za doprovodu krásného zvuku pětiválce, který je dost specifický. Určitou slabinou je jen trošku nevýrazný tah z nízkých otáček.
Převodovka je manuální pětistupňová- řazení je celkem přesné s krátkými drahami, občas se ale nechá přemlouvat při řazení zpátečky a trojka taky občas pozlobí. určitou nevýhodou je krátké odstupňování, které je sice dobré při akceleraci, ale při dlouhých cestách je to na prd.
Někoho by mohla zajímat i spotřeba, které na daný objem a výkon není nijak tragická. Při mém měření mi vyšla průměrná spotřeba 8,5l/100km a to se 17palcovými koly a s mrtvým termostatem.
Obecná nevýhoda takového motoru v takovém autě je přístup ke všemu v motorovém prostoru, protože motor je tam vměstnán tak akorát a i v manuále Fiatu se píše že při výměně rozvodů musí motor ven. Další nevýhodou je malý rejd kol a hmostnost, kvůli které je auto nedotáčivé.

Motor (specifikace)- řadový zážehový pětiválec s výkonem 108kw (později 113kw) a točivým momentem 186N.m se montoval do nejvýkonějších modelů Fiatu Bravo, Marea a Coupe. Blok motoru je ze šedé litiny bez vložek válců, hlava válců je odlita s hliníkové slitiny. Šeskrát uložený litinový klikový hřídel pohání pomocí jednořadého řetězu a ozubeného soukolí vyvažovací hřídel. Vačkové hřídele opatřené variabilním časováním sacích ventilů VVT jsou poháněny ozubeným řemenem.

Jěště jsem se nezmínil o podvozku. Ten je jako u každého Fiatu spíše tvrdší. To má sice určité výhody při rychlejší jízdě, ale komfort je skoro nulový. Od podvozku jsou rány hodně slyšet. Jízda po kočičích hlavách s vrzajícím interiérem ja pak opravdu zážitek. Ale od sportovního auta člověk nemůže čekat komfort. Proto horším silnicím je lepší se raději vyhýbat jezdit pokud možno na kvalitní silnici, kde je auto tiché, rychlé a jisté. Na rozbitých silnicích odskakuje zadek a požitek z jízdy je ztracen...

Silné stránky

Vzhled- sice mi je blbý psát to u každýho svýho auta, ale Bravo je vzhledově určitě fešák i na svůj věk. Navíc ve verzi HGT je to o trochu lepší :)

Prostornost- vpředu místa akorát a vzadu nesedím, takže mi je to jedno :D

Motor- silný motor s krásným zvukem a slušnou spotřebou... ideál pro mladýho blba jako jsem já :D

Díly- na bravo se dá sehnat všechno a rozumný peníze, proto si myslím že velký plus ;-)

Spolehlivost- každej si může o Fiatech, potažmo o všech italech mektat co chce, ale já s ním nikdy problém neměl, vše funguje jak má

- jednoduchá ovladatelnost
- pohodlná sedadla
- na danou kategorii slušný kufr
- nekrade se

Slabé stránky

Přístup v motorovém prostoru- jedna z největších slabin, jěště že se v tom motoru nemusím hrabat tak často

Malý rejd- slabina která se nejvíc projeví při parkování a manévrování na malých prostorech

Krátká převodovka- s autem nezávodím, takže by se hodily delší kvalty. už při 130 točí 3800ot/min. chtělo by to šestou rychlost

Tuhost- karoserie se trochu kroutí a plechy jsou celkem měkké. Stačí se o auto blbě opřít, nebo lehce ťuknout, a hned je důlek na světě

- na můj vkus příliš účinný posilovač řízení
- tenký a málo odolný lak
- málo učinná přední světla
- povrzávání interiéru
- pověst

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

za dva roky co auto mám se nevyskytla žádná porucha (celkem div na 16 starýho Fiata že)
zatím probíhala běžná údržba, kterou tady zkusím vypsat
-rozvody s pumpou+ kladky a klíňáky
-brzdové destičky
-těsnění pod víkem ventilů
- palivový a 2x olejový filtr+ olej
- termostat
- svíčky+ sportovní vložka filtru

jinak v servise bylo auto jen jednou právě kvůli rozvodům... zbytek většinou probíhá doma :)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

auto jsem kupoval od jednoho pána z Třeboně který se živil v Itálii jako mechanik a dovážel ojetá auta z Itálie...
podlě mě bylo vše v pořádku, takže zkušenost dobrá.. vše ukázal, o všem nám řekl

Opravy a Úpravy

za dobu co auto mám probéhlo pár drobnějších úprav..
ty větší asi přijdou až teď přes zimu
První úpravou byly kola. Koupil jsem 17tky Brock, které ale byly hodně zničené, a sotva se vešly do podběhů. Další úpravou bylo natření brzd, pak nastříkání mřížky v nárazníku, dovnitř jsem dal středový tunel z marey, vyčistil zevnitř přední světla, sehnal jsem kožený interiér včetně tapeců, na bok nalepil polepy Abarth, který stejně půjdou dolů, a teď jsem si koupil 16tky kola Borbet který jsem si trochu upravil k obrazu svému. nedávno jsem si udělal radosta koupil jsem si nárazník Abarth..

Plány do budoucna
Původně jsem chtěl auto nechat přestříkat, ale vzhledem k finanční náročnosti jen seženu přední blatníky a kapotu ve stejné barvě, nechám si opravy důlky na boku a nechám si auto profesionálně vyleštit.
dál bych chtěl sehnat čočky z marey, a auto trochu snížit..
ale všeho dočasu :)