Toyota HiLux

Hodnoceno: 35× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Bivak Balkanabad, Jižní Turkmenistan 12.09.2009
Probouzí mně nepříjemný zvuk budíku, je 3,45 hodin ráno a já se snažím vyhrabat ze stanu, jsem poloslepí a nemohu najít východ, po chvilce se mi to podaří a já se vykutálím konečně ven. Kolem vládne klid, většina tábora ještě spí, jen naproti u Kamazů se pilně pracuje , těžká palice tam lítá vzduchem. U auta se srážím ze zbytkem posádky naší žluté Toyotky, jsou stejně tak “odpočatí“ jako já, není divu už sedmý den za sebou spíme v průměru tři hodiny a zdoláváme tisíce kilometrů cestou necestou divokého orientu. Dnes nás čeká velmi rychlý přesun na stopadesátý kilometr rychlostního testu Balkanabad - Turkmenbashi, kde by se podle itineráře mělo nacházet dunové pole které vždy zaručuje atraktivní fotky závodníků bojujících v hromadách písku. Otevíráme roadbook, nulujem tripmaster a vyrážíme. Cesta na start rychlostní zkoušky ubíhá velmi rychle. Sto kilometrů po na zdejší poměry docela obstojné cestě nám trvá slabou hodinku. Start se nachází v opuštěné vesnici která by si mohla střihnout hlavní roli v jakémkoliv hororu.Opět nulujeme všechny palubní přístroje a vyrážíme. Před námi je 560 kilometrů otevřeným terénem plným velmi nebezpečných nástrah. Nemáme moc času protože dvě hodiny po nás odstartují první závodní stroje a mi musíme najet dostatečný náskok abychom stačili dorazit na námi vybraný 147 kilometr a přitom nepřišli k úrazu pádem do propasti, nebo nám neupravil fasádu Kabirov se svým Kamazem, což by asi bylo horší než ta propast. Je tma jak v pytli a pořadatelé připravili hned ze začátku navigační lahůdky, takže začínáme bloudit, aby to nebylo jednoduchý projíždíme soliska kde hrozí že zapadneme a nikdo nás už nikdy nenajde, po několikátý projíždíme kolem skupinky pochrupujících velbloudů a dohadujeme se jestli to náhodou nejsou ty stejní které jsme míjeli před půl hodinou. Pak jako zázrakem se znovu dostáváme do správné navigace a jedeme co to dá. Podle našich propočtů by nás mohl za 30 minut dohonit Carlos Sainz se svým VW Race Touaregem a to není zrovna příjemné pomyšlení. Povrch začíná být hodně měkký a písčitý takže musíme zastavit a upustit tlak v pneumatikách abychom písek vůbec projeli. K našemu vybranému místu zbývá už jen pár kilometrů, ale čas už nám skoro vypršel. Stavíme pro jistotu a koukáme na obzor jestli nezahlídneme oblaka prachu značící nálet prvního Tuarega, neradi bychom ho svým kilometrovým prachovým “ocasem“ brzdili. Nikde nic zřejmě asi také lehce zakufrovali stejně jako my. Poslední kilometry už doslova letíme přes solné jezero které je krásně rovné a nechá se jet na plný plyn. Před námi se konečně rozevírá nádherná scenerie s horami písku, stihli jsme to jsme u našeho cíle...

Začal jsem takovým malým popisem ne přímo vozu, ale jednoho ostrého dne stráveného za volantem tohoto autíčka. Toyotka mně slouží při doprovodu našeho týmu (KM RACING) po cestách necestách dálkových soutěží Dakarského typu, odehrávajících se skoro po celém světě.

Silné stránky

Průjezdnost terénem, mohu konstatovat že člověk až nechápe co všechno je toto auto schopno projet, vyjet, probrodit... Toyotka je skoro nezničitelná. Musím vyzvednout také bezpečnost v krizových situacích kterým se bohužel nedá vyhnout.

Slabé stránky

vyšší spotřeba v terénu, slabší brzdy na tak těžký vůz, ve výškách kolem pěti tisíc metrů se jí moc nechce jet :-)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

auto vyžaduje klasickou údržbu, závady po dobu co s ním jezdím skoro žádné

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

žádné...