Suzuki Grand Vitara 1.9 DDis JLX-Comfort

Hodnoceno: 69× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Prolog
------

Přední kola sebou bezmocně škubala v deštěm rozměklé sněhové nadílce a vyjet z parkoviště řeznictví U Válků se v tu chvíli zdálo být nesplnitelným přáním. Řidič, muž asi pětatřicetiletý, rezignovaně vystoupil a z objemného kufru Octavie Combi vylovil dvě lýkové rohože. Následujících pár minut znovu prožíval vnitřní boj fatalismu s nepříčetným vztekem, než konečně vůz vysvobodil ze spárů mýdlové břečky. Jestliže měly jeho promáčené boty, zašpiněné kalhoty a prokřehlé ruce mít nějaký jiný výsledek než pouze jadrné výrazivo na jazyku, pak jej snad bylo možno vystopovat v závěrečné myšlenkové přísaze : Příští zimu už ne.

O několik týdnů později si tentýž muž potřásl rukou se zaměstnancem autorizovaného dealerství společnosti Škoda a odebral se domů rozjímat nad ceníkem Octavie Combi 4x4. Cestou projížděl kolem čerpací stanice Agip a ani on sám snad nevěděl , proč jeho pohled přitáhl vůz vystavený zde zástupcem zcela jiné značky. Pravá noha jakoby mimoděk mírně sešlápla brzdový pedál a ruce stočily volant ke stojanům. Vzduch všude kolem zavoněl změnou….

Duch ve stroji
--------------

Nedlouho poté sedím v kanceláři prodejce Suzuki a vyzbrojen informacemi z oficiálních materiálů, časopisů a internetu domlouvám zkušební jízdu. Pojďte se tedy projet se mnou.

Suzuki Grand Vitara 1.9 DDiS JLX-Comfort. Čtyři a půl metru a 1650 kg SUVéčka v efektním obalu a s dobrým rodokmenem. Zapomeňte na barokní kudrlinky, extravagantní předkusy , bumerangy světel končící někde u předních dveří nebo knedlíkoidní design Kugy a jejích epigonů.

Tady jsou hrany ostré jako břitva, blatníky řádně vytažené a předním světlometům ultraortodoxního tvaru tvoří „mračítka“ sama přední kapota. Dokonale vyvážené proporce umně maskují kompaktní rozměry a dávají Vitaře vizáž většího a robustnějšího auta. I po více než dvou letech ji osobně považuji za nejvzhlednější SUV na trhu. A charisma by mohla rozdávat.

„Vy jste se zase kochal, že jo, pane doktore ?“

Dobře, tak já vlezu dovnitř. Stisknutím tlačítka na klice otevírám dveře. Na bezklíčové odemykání a startování se snadno zvyká. Vítají mě rozměrná, dobře tvarovaná a i na dlouhých cestách velmi pohodlná sedadla řidiče a spolujezdce, vyhřívání je standardem už pro nižší výbavu. Černá perforovaná kůže , na kterou dosedám, nikoliv.Po nastavení sedačky ještě seřídím tříramený kožený volant s ovládáním audia a tempomatu. Jde to pouze výškově ale nemám nejmenší problém nalézt správnou polohu. Místa je všude kolem nadbytek, jen výšku poněkud omezuje vybrání pro elektrické střešní okno. Nechybí ani odkládací plocha pro levou nohu. Výhled je už z titulu vyššího posazu vcelku dobrý, za masiv A sloupku by se ovšem schovala slonice i s mládětem. Boční zpětná zrcátka jsou perfektní, zato dozadu uvidíte jen světýlko na konci tunelu.

Rozhlížím se a ,můj ty smutku , nevidím jediný měkčený plast, zato výborně promyšlený, jednoduchý a perfektně slícovaný interiér. Celá palubní deska i se středovým tunelem a kapličkou přístrojů působí velmi příjemně a přehledně, nekonají se žádné pouťové atrakce a zuřivě modro-žluto-zeleně blikající diody. Kůže našla své místo i na výplních dveří a opěrkách tamtéž. Ve dveřích jsou celkem veliké kapsy, menší předměty a lahve můžete odložit také do loketní opěrky, do uzavíratelné schránky před ní, dále je menší výklopná schránka pod ovladačem jízdních režimů a pochopitelně i velká před spolujezdcem.

Vzadu najdete slušná sedadla pro dvě dospělé osoby a nouzový prostředek, na kterém by člověk mého vzrůstu vydržel sedět tak maximálně ze Žamberka do Vamberka. Sedí se ještě výš než vpředu a cestující tak mají dobrý výhled i čelním sklem. Z opěradla uprostřed můžete vyloupnout pohodlnou loketní opěrku, otevřít si držáky nápojů před sebou, seřídit sklon opěradla téměř do polohy ležmo a relaxovat. Před sluncem vás ochrání zatmavená skla. Mrknem se ještě na kufr, no nic moc, čtyřista litrů ale zase slušná výška. Kočárek v pohodě. Úložné prostory jsou také v podlaze kufru, v bocích a i ve výplni pátých dveří. Ty se otevírají pojaponsku doprava a ačkoliv se v testech na toto řešení dočtete spoustu nářků, v praxi to tak zlé zdaleka není. Tak a už je to únavný, končíme. Jdeme jezdit.

Slečna stabilita
----------------

Vracím se na místo řidiče, otáčím ovladačem napravo od volantu a startuji osmiventilový , podélně uložený naftový čtyřválec od Renaultu. 95kW a 300Nm se zdá být dost málo, tak uvidíme. Ozve se rachot jak za časů TDI-PD a nakonec i jízdním projevem ho tenhle commonrail dost připomíná. Znatelná turbodíra, kopanec do zad a přeřadit. Spojka je příjemně tužší a řazení přesné, s jasným docvaknutím do každého kvaltu, jen v neutrálu mírně zadrhává. Bohužel chybí šestka a to je při celkově krátkém zpřevodování chyba.

Na druhou stranu, Vitara navzdory papírovým hodnotám pocitově táhne výborně. Pokud si dávám pozor na turbo, dynamika zrychlení je velmi slušná a předjíždět není problém. Motor se po zahřátí uklidnil ale ticho jako v kostele tady nehledejte. Odhlučnění rozhodně ke chloubám Vitary nepatří. Pusťe si raději rádio nebo jedno ze šesti CD v měniči, zapněte automatickou klimatizaci a vychutnávejte pohodovou jízdu po našich oranicích. Nová Vitara má nezávislé zavěšení všech kol a její jízdní vlastnosti jsou příkladné. Podvozek je nastaven téměř ideálně, spíše do tvrda, ale naprostou většinu všech výmolů a jiných radostí našich cest ignoruje s grácií knížete Schwarzenberga a bez protivných rázů. Rám integrovaný do karosérie navíc snížil těžiště, takže se Vitara chová stabilně a bezpečně i při vysokých rychlostech a ani v ostřeji projeté zatáčce se nekoná žádné odskakování a podobné vylomeniny. Že se dostáváte na hranu vás včas upozorňují vysokoprofilové pneumatiky svým hvízdáním. Auto zůstává dlouho neutrální a až v samém závěru se objeví mírná nedotáčivost. Řízení je přesné a hlavně nepřeposilované. Vyloženě okouzlující je jistota, s jakou Vitara zvládá změny povrchu a situace, kdy levá kola jedou po jiném povrchu než pravá. Jistě jí v tom pomáhá stálý pohon všech kol 53/47 ve prospěch zadní nápravy.

Průměrnou spotřebu pohodlně a bez nějakých omezování uhlídáte do osmi litrů. Plynulou a svižnou mimoměstskou jízdou atakujete hranici sedmi litrů. Rakev Thule na střeše vás připraví o dalších půl litru nafty.

Mimo cesty
----------

Terénní puristé si nejspíš odfrknou, ale Grand Vitara skutečně nemusí zůstávat jen na silnici. Karoserie je dostatečně tuhá, podvozek pro tyto účely dimenzovaný, světlá výška obstojných 20 cm a přepínač režimů umožňuje uzamknout náhon natvrdo 50/50 nebo případně zařadit redukci. Ta kromě dalšího zpřevodování do pomala téměř 2:1 ještě automaticky deaktivuje ESP . Navíc ji můžete využít pro sjíždění prudkých svahů. Nádhera. Nájezdové úhly už tolik nadšení nebudí a abych si ten zadní ještě nezmenšil, vozím tažné zařízení demontované v kufru a odmítám zástěrky.

Nějakou polní cestou bychom Vitaru tak akorát urazili. Zvládne toho mnohem více. Takovým nenápadným prubířským kamenem bývá mokrá louka přiměřeného sklonu. Tam kde mívají auta s haldexem nebo s nevypínatelným ESP velké potíže, resp. jsou v koncích, Vitara bez problémů projíždí. Ačkoliv nemá uzávěrku předního ani zadního diferenciálu, postrádat je nebudete, protože mnohem dřív vás zabrzdí přirozená touha auto nerozmlátit. Při běžných potížích ve sněhových závějích , v kalužích, na uklouzané louce nebo na blátivé lesní cestě vás Vitara rozhodně ve štychu nenechá, to mi věřte, ale off-road to vážně není. Stále je to „jen“ SUV, většinu konkurence ale v obtížných podmínkách hravě překonává.

Zpátky do showroomu
-------------------

Tak tedy platí, šéfe. Objednat, zabalit….nechám se poroučet.

Suzuki Grand Vitara je moderní, pohodlné a bezpečné cestovní auto, které vás doveze dál než si myslíte. Je dostatečně reprezentativní na obchodní schůzky a dostatečně pracovní, aby vám vytáhla vozík cihel na chalupu v Beskydech. A to i v zimě. Budete milovat její univerzálnost. Už nikdy nebudete se zachmuřeným čelem sledovat přívaly sněhu nebo deště z oblohy. Budete se na ně těšit. Na křižování Evropy po dálnicích si ale koupěj něco jinýho, vašnosto.

Epilog
------

Příkrou silnicí třetí třídy, vetknutou mezi okraj lesa a potok jménem Poustka stoupal vůz. Řidič, muž asi osmatřicetiletý, se těšil z pohledů na přírodu na sklonku zimy. Jaro už vlastně začalo a dole v údolí nebylo po sněhu ani památky. Všechna čtyři kola čerstvě přezutá do univerzálních pneumatik Bridgestone Dueller se s chutí zakusovala do rozbitého asfaltu. Ještě tři kilometry a řidiči se naskytne nádherný výhled na Labské údolí.

Zcela jiné pocity v tu chvíli zažívali tři muži o pár set metrů výše v místě, kde silnice ve stínu stromů náhle změnila povrch a ztvrdlý, sluncem nedotčený sníh znehybnil jejich Opel Kadett i s nákladem dřeva v přívěsném vozíku. Když černý vůz dorazil až k nim, právě se zoufale snažili Opel odtlačit ke kraji silnice. Muž za volantem v duchu zaklel a zastavil. Po chvilce váhání si pečlivě vyměřil místo zbývající k projetí, sešlápl současně spojkový a brzdový pedál, voličem nastavil uzávěru centrálního diferenciálu a redukční převod, zařadil dvojku a vůz nasměroval levou stranou ze silnice.

Jako by na tu chvíli čekala, nedopřála Grand Vitara sněhu jediné proklouznutí nebo smýknutí a elegantně vykroužila osvobozující oblouk. Vzápětí už osádka Opelu spatřila pouze koncová světla mizející v dáli. Muž si krátce oddechl a velmi, velmi falešně si začal broukat známou melodii. What a Wonderful World.

Silné stránky

- dominantní vzhled při kompaktních rozměrech,černá Vitaře sluší
- jízdní vlastnosti obecně a zvláště za ztížených podmínek
- průchodnost terénem
- stabilita, stabilita, stabilita - vždy a všude
- nadprůměrný komfort cestování
- vysoce nadprůměrná bezpečnostní výbava
- spolehlivost
- a jako bonus se mi velmi líbí

Slabé stránky

- chybějící šestka, jednoznačná chyba
- motor je dobrý základ, chtělo by to ale silnější
- odhlučnění

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Třikrát garanční prohlídka s výměnou kapalin atd., jinak nic. Přístup servisu v pohodě.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Prodej proběhl k všeobecné spokojenosti. Prodejce byl vstřícný, Vitaru má jako služebák, takže mě vzal na nadstandardní zkušební jízdu jak benzinovou, tak dieselovou verzí. Vyzkoušeli jsme i středně těžký terén s využitím redukce a získal jsem tak zcela přesnou představu o autě a jeho chování.

Jak již popsáno v prologu, ke koupi přispěla svým dílem i náhoda. Každopádně než jsem podepsal objednávku, vyzkoušel jsem ještě RAV-ku, Outlander a Patriota. Ani jeden mě nepřesvědčil, že je komplexně lepší než Vitara.

Auto jsem převzal cca 3 týdny od objednávky, což je důsledek japonské politiky neexistence příplatkové výbavy. Máte dvě úrovně výbavy a hotovo.

JLX-Comfort oproti té nižší má 17" litá kola, xenony + ostřikovače, CD měnič, interiér v kůži, tempomat, bezklíčové odemykání a startování, el.střešní okno, zatmavená zadní skla a to je asi všechno.

V rámci lapání ptáčka mi prodejce zdarma nechal namontovat přední i zadní parkovací senzory + přední rám. Navíc bylo auto už "oblečeno" do optického paketu, takže to lze brát taky jako slevu.

Celkově spokojenost.