Alfa Romeo 156 Sportwagon 1.9 16V mJTD Disctintive

Hodnoceno: 36× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

UŽ SE MAZLÍK BROUZDÁ V JINÉM KRAJI, PRODÁNO

Ani ne po roce šla holka z domu a objevil se v kapse nový klíč od nové milenky. Stará sloužila dobře, snad přímo perfektně, ale v nejbližším roce by bylo třeba vyměnit pár věcí a tak přišla myšlenka, jestli nesehnat jinou… novější, lepší… Nejednalo by se o nějaké závratné částky, ale když přijde na řadu výměna brzd, a předních ramen, tak už to pořádnou plejádu tisíců sebere.

V červenci se objevila zajímavá nabídka, a prakticky bleskově během 3 dní se koupila nová a se zatlačenou slzou prodala stará.

Jedná se tedy o milenku ze stejné stáje. Alfa Romeo 156 1.9 16V mJTD 103kW v nejvyšší výbavě Disctintive (kromě limitované TI)

No a co že jsem to dle papírů koupil tentokrát?

FIAT AUTO, TORINO, ITÁLIE
ALFA ROMEO 156 SPORTWAGON
1910ccm 103kW / 140k

Výbava Disctintive:

ABS, EBD, ESP(VDC), ASR
Sedadla Alfatex
8x Airbag
Dvouzónová automatická klimatizace
Rádio Blaupunkt Connect Phone s 6 reproduktory
Palubní počítač
Informační systém kontroly tlaku v pneumatikách, opotřebení brzd a hladiny provozních kapalin.
Multifunkční volant
Tempomat
Deštový senzor
Vyhřívaná, elektricky ovládaná zpětná zrcátka
Vyhřívané čelní sklo
Vyhřívané zadní sklo
Vyhřívaná přední sedadla
Elektricky ovládaná přední a zadní okna
Mlhová světla
Kožený volant, řadící páka a ruční brzda
Loketní opěrka vpředu
Loketní opěrka vzadu + ski box
Sklopitelná dělená zadní sedadla
Centrální zamykání s dálkovým ovládáním
12V zásuvka v zavazadlovém prostoru

Opět mi k plné spokojenosti chybí komplet kůže, audio Bose a xenony.



Vzhledem k tomu, že se jedná prakticky o stejné auto jako minulé, tak recenzi spíše zaměřím na rozdíly a dojmy mezi dvěma shodnými, leč jinými auty.

Alfa Romeo 156 Sportwagon 1.9 JTD 85kW Progression 2002
vs.
Alfa Romeo 156 Sportwagon 1.9 16V mJTD 103kW Disctintive 2004.

Design, karoserie

Zásadní problém s kterým jsem bojoval od samotného pořádku, co se faceliftovaná 156ka objevila. Do faceliftu se pustil mistr Giugiaro a stvořil design na půl cesty k AR159. Agresivnější příď s velkým bohatě chromovaným štítem a k tomu ostře zakouslé světlomety s chromovanými kroužky lemující paraboly světlomětů ala angle-eyes. Světla již konečně svítí, což se o původních, byť zcela nových, rozhodně říct nedalo. Dlouho mi trvalo než jsem byl schopen nově naroubovaný předek okem pochytit jako povedený. S odstupem času však vnímám, že i pěkné věci zkrátka před ještě hezčími stárnou a člověk si zvyká na jiné, nové, „modernější“ tvary. Spodní část nárazníku zůstala prakticky stejná, umístění mlhovek je taktéž identické, jen nepochopitelně zmizly krytky, což umožňuje veškerému bordelu lítat prázdnou dírou přímo do postranních chladičů oleje. Nárazník dle zvyku poslední let už postrádá otěrové lišty, což je nejen nepraktické ale při porovnání s předfaceliftovou verzí to také trochu opticky zužuje. Přední profil dává zásadní rozdíly nejvíce najevo. Příď již tolik nesestupuje k nárazníku, ale ostře se láme s horní kapotou a pak klesá kolmo dolů. Žraločí profil bude asi trnem v oku aerodynamickému tunelu, protože čumák je téměř rovná deska kterou hrnu vpřed, stejně jako u AR159.
Od předních blatníků až k zadním dveřím se nezměnilo vůbec nic, jen moje verze se zimním packetem má na střeše hliníkové hagusy a kvůli rádiu s telefonem delší prutovou anténu.
Problém největší je zadnice, se kterou zápasím stále. Nárazník dostal hranatější podobu což mi jaksi ke zbytku kulatého auta nesedí a hlavně agresivní zadní světla již nejsou seříznuta směrem nahoru, ale prodloužena se zešikmením dolů. Vypadá sice mohutněji, avšak usedleji, navíc již postrádám tak ten sportovně-naštvaný střih. Snad si zvyknu.
Zadní znak již není odklápěcí s možností odemčení přes klíček, což zabránilo častým krádežím nejen znaku, ale také vpáčení se do kufru.
Stará i nová mají v techničku označení tmavě modrá, přestože nová je spíše perleť, která je nejčastěji zeleno-šedá, někdy hnědá, černá a občas i do modra ….


Interiér

Uvnitř je ještě méně změn než zvenku. Interiér je na první pohled uplně stejný, liší se jen naprostými drobnostmi a dále jen věcmi danými výbavou.
Zatímco, stará byla celá laděna výhradně do černé, zde je vše až příliš hozeno do šedo-bílo-šedošedé. Horní díl palubní desky je tmavě šedý, spodní díly o pár odstínů světlejší. Koberce, výplně, sedadla, kastlíky… všechno šedivý. No… není to sen, ale zvykám si.
Největším rozdílem je nahoře umístěná kaplička palubního počítače, která je o něco nižší a více splývá s okolím. Snížením se zmenšil i červený displej, který ukazuje to samé, jen v jiném uspořádání. Displej již konečně nemá „funkci“ mizení krystalů, neduhy s pomalostí však zůstaly.
Budíky jsou v inverzní podobě, takže podklad je bílý. Někdo by byl nadšen (prý to vypadá sportovně), ale já jsem opět ve fázi zvykání si. Alespoň, že podsvícení všech přístrojů a kontrolek zůstalo v červené.
K novinkám uvnitř interiéru připadnul multifunkční volant, tempomat, dešťový senzor, zadní okna v elektrice a šestý rychlostní stupeň. Nově je součástí také DefendLock na řadící páku.
Stejně jako ve staré je malý kožený packet, což obnáší volant, ruční brzdu a řadicí páku potaženou neznámým mrtvým zvířetem.
Sedadla jsou kombinací šedého Alfatexu a šedé ekokůže (mikroplyš?) nebo jak se to nazývá. Přední loketní opěrka je otevíratelná, stejně tak je součástí i skibox mezi zadními sedadly. Obě přední sesle jsou vyhřívané a kromě podélného a výškového nastavení přibyla možnost úpravy bederní opěrky.
Úplně stejně mizerně hrající rádio Blaupunkt je ve verzi s telefonem, obojí lze ovládat na volantu. Celkem praktická záležitost je nouzové volání na číslo 112, které funguje i bez sim karty, zapnutého motoru či zasunutého klíčku.
Jediným faceliftovým úbytkem je zřejmě v rámci úspor, chybějící zámek schránky před spolujezdcem.
Na to, že bylo auto koupeno v ČR, a provozováno na českých silnicích, tak až překvapivě nic nevrže a vše lícuje jak má. Stará holka byla původem z německa a než okusila české silnice, tak také nevrzala… než ji český tankodrom prověřil.

- multifunkční volant vypadá lépe než ten holý, jeho praktičnost je bezesporná, někdy si až říkám, jak jsem mohl bez těch pár tlačítek vůbec být :)
- tempomat je dost návykový, lenost šlapat na plyn je ohromná
- dešťový senzor funguje pouze v první poloze stírání, při zapnutí za deště umí dost pomoci, pokud se ale zapne mimo sprchu, chvilku zmateně stírá a pak se na to vybodne dokud zase nezaprší. Výjimku tvoří když vymetu nějakou větší nerovnost a vnitřní zpětné zrcátko, na kterém je děšťový senzor umístěn, se zatřese. Senzor zaznamená pohyb rozmazaných much a setře okno na sucho.
- autorádio Blaupunkt umí hrát AM/FM rádio a umí také za pomocí naklonované sim karty telefonovat. První mizerně, druhé k ho… na nic. Konečně se alespoň někdo zamyslel a umožnit hrát rádiu i při vypnutém motoru. 3x sláva.

Motor

Tady je změna hlavní a největší. Místo staršího 8V s nějakými stopatnácti koňskými silami, je tu zcela aktuální moderní šestnáctiventilová jednotka se stejným objemem ale dobrými 140 koni pod kapotou.
Po nastartování je motor o poznání tišší s kultivovanějším projevem, solidně odhlučněný s vyšším cvrkotem ventilů. Zvuk i chování motoru je absolutně jiné, ale k tomu se dostaneme později.
Aspoň z toho, co jde pod kapotou vidět je jasné, že multijet nemá se starším jtd vůbec nic společného, kromě uložení autobaterie a přívodní hadice vzduchu tam nezůstal pohledem kamen na kameni.
Zatím nejsem schopen nějak objektivně srovnávat výkon. Motor je jinak zpřevodován a má odlišně posazenou výkonovou křivku.
Zatímco 8V tahal od nějakých 1500 do 3500ot, zde je posazeno vše o poznání výše. Zátah turbodmychadla začíná někde kolem 1700 a končí zhruba na 4200 otáčkách. Vyloženě umírá až za hranicí 4500. Točit motor k pěti tisícům opravdu není žádný problém, navíc jeho ochota vytáčet se je až nebývale vysoká.
Dechberoucí výkony jsem neočekával a také se ani nedostavily, jediné co zatím mohu zhodnotit jako hlavní rozdíl je, že osmiventil na pětku již při 170 funěl, tady loupnu šestku a i při těch 170 je to relativně klidná jízda s možností bezproblémového zrychlení.

Proti pětikvaltu je 6-stupňová manuální převodovka nebe a dudy. Hlavně jednička a dvojka je hrozně krátká tzn. do 20 resp. 50km/h, delší trojka si víc jak stovku nedovolí, čtyřka už umí zhruba 130 a pětka dejme tomu 170. Dlouhá rychloběžka číslo šest to umí dotáhnout někam na hranici 220km/h. Pokud bych měl srovnávat kvalitu řazení, páka jde o něco snadněji, je méně gumová s přesnějšími i když stále dost dlouhými drahami.

Papírová spotřeba se v techničáku zvedla na město asi o litr, kombinovaná a mimo město o pár deci klesla. Realita je podobná, zatím jezdím za průměrných 6,5 při cca 70% městského provozu.

- koncovka výfuku tam je už od předchozího majitele, při středních otáčkách trošku ladí do chrochtání, asi ji sundám nebo vyměním.


Jízdní vlastnosti

Začal bych asi tím, že když jsem auto koupil mělo obuto originální 16“ alu s pneumatikami 205/60 Barum Bravuris. Při prvních pár vyhýbacích manévrech jsem se naprosto zděsil, protože proti původnímu sportovnímu podvozku, který se hýbal jak motokára, se teď auto vlnilo jak užovka, subjektivně mělo i větší náklony a prapodivně klouzalo po silnici. Při trhnutí volantu tam a zpět sice dráhu vykroužilo jak má, ale nezvykle gumově zaplápolalo po silnici za nelíbivého pískání pneumatik a někdy i zásahu ESP.
V tu chvíli jsem měl hlavu v dlaních, co jsem to koupil a kde seženu sportovní podvozek, jelikož s tímhle fakt jezdit nebudu.
Druhý den jsem již měl prakticky prodaného starého Sportwagona a jelikož jsem již předem avizoval, že kola mi nikdo kvalitně nezaplatí, nechám si je a přehodím je na novou. Šestnáctky šly na starou a prvních pár projížděk dalo najevo, že někde udělali soudruzi chybu. Sportovní podvozek a 16“ Barumky dělaly úplně to samé, což mi dalo naději, že by to mohlo být nakonec dobré i bez podvozku ala sport.
Den-D přišel a já si dal pár prvních testovacích kousků v kombinaci nové 156ky BEZ sportovní podvozku, s rozšiřovacími podložkami a Fulda Excely 215/45 R17. Takový oddych jsem již dlouho neměl. Chování auta je zkrátka vynikající. Určité měkčí pérování je znát především při překonávání trhlin a děr, kdy tak netluče od podvozku a zadní náprava neodskakuje. Cestování je komfortnější, neozývají se žádné nepříjemné tvrdé zvuky, nemlátím nikde krytem pod motor, volant již tolik netahá při vyjetých kolejích a mám pocit, že se v zatáčkách chová jistěji než s původními sportovními úpravami. Na jízdní vlastnosti nemohu říct nyní ani ťuk. Výtluky zvládá v rámci možností bezproblémově, drží jak přibitá, není co dodat. Výborné! Letní zázrak Barum Bravuris ani zadarmo !!!

Další kapitolou jsou brzdy. Jsou o něco silnější a prakticky fungl nové. Pokud řeknu, že jsou ostré jak břitva, možná to nebude úplně výstižné. Při první projížďce jsem málem políbil okno.

Spojka je opět alfácky mimořádně tuhá a zabírá v celkem nezvykle dlouhém pásmu. Pedály zůstaly na stejném místě, široká zimní obuv je tedy stále tabu.




Vše ostatní

Chytré hlavy konečně upravily úchytku vystřelovacího klíče. Zatímco původní klíč měl v oblibě vymlet si díru aby úchytka vypadla, nový je již dostatečně bytelný bez tendencí rozpadnutí.

Průběžně budu nové nálezy doplňovat…

Silné stránky

- nestárnoucí design a relativní exkluzivnost
- celkem kvalitní a útulně zpracovaný interiér
- nízký posez, sportovní sedadla
- vynikající jízdní vlastnosti, kam se auto pošle, tam jede
- nadstandartní výbava včetně elektronických pomocníků aby opravdu jela kam měla
- radost z jízdy, radost z jízdy a radost z jízdy

Slabé stránky

- není to žádný šestiválec, takže relativní hluk motoru
- s betonovou spojkou je obtížnějši popojíždění v kolonách, noha bolí :)
- mizerně hrající originální rádio Blaupunkt
- palubní počítač má pomalejší refresh a nastavená pozice (sleduji spotřebu paliva) se vždy po vypnutí motoru hodí zpět do pozice zobrazování hodin
- velký poloměr otáčení
- málo místa na zadních sedadlech, malý kufr, na středně třídní vůz celkové malé proporce
- horší výhled ven, především dozadu při parkování
- nutnost pravidelné a velmi poctivé údržby
- náhradní díly, vysoká cena, hůř se shání, nekvalitní druhovýroba (Made in Poland)
- vrzající silent bloky podle počasí
- okno spolujezdce stále nemá automatické zavírání
- na laku je hned všechno vidět, ať už sebemenší špíná nebo škrábance od parkujících neumělů :(
- neexistuje snad jediná 156ka, kde by nešel do kytek termostat nebo váha vzduchu

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

* Koupeno s vadnou váhou vzduchu - vyměna, kontrola... - 4000

* Již v minulosti někdo opravoval hadici od turba, hned po pár týdnech mi praskla, tak se provizorně opravila a musí se vyměnit.

* Zadní stěrač byl totálně zarezlý. Již jsem koupil nový, samozřejmě než mi nový přišel, tak se původní nějak sám zfunkčnil a stírá jak má.

* Hadice turba vyměněna, přetěsnění vracečky turba, přetěsnění žhavicích svíček - 3700

* Jako obvykle, termostat otevírá příliš brzo - 3200

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Koupeno od soukromníka za pomoci a přispění autosalonu Alfa Romeo Imofa Praha. Jednání seriózní, bezproblémové.