Martin_Happy (muž 35 let)

Peugeot Boxer 2,5D VAN

Hodnoceno: 26× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Na brigádě sem taková děvečka pro všechno. A tak když se mi naskytne příležitost místo popondavání profilů po dílně něco řídit, chopím se příležitosti. Firma má celkem dva automobily, které smím řídit s řidičákem sk. B. První je Peugeot Boxer. Je to druhá generace užitkových vozů které Peugeot vyráběl společně s Fiatem (Ducato) a Citroënem (Jumper). Tato generace se vyráběla od roku 1993 do roku 2006.

Jedná se o klasickou dodávku bez oken a sedadel v bílé barvě s krátkým rozvorem a nízkou střechou.

Prostor pro posádku je celekem dostatečný. Ale pouze pro dva lidi, jízda ve třech není příliš příjemná. Celkem chybí odkládací prostory na objemější předměty jako PET lahve nebo uchycovací lana pro náklad. Několik málo předmětů můžete dát pod sedadla. Ta jsou celkem pohodlná a měkká jako u osobního vozu z Francie. Přístrojová deska je přehledná. Ve výbavě je starej kaze´ták Grundig a rádio hraje jen na repro u řidiče. Žádná další výbava ve voze není.

Řazení je příšerné. V tomto autě se skutečně musí řadit na dvě doby. Jde to strašně ztuha. Řízení je dobré, posilovač funguje skvěle. Také brzdy fungují velice dobře. Při prázdném voze prakticky zablokují kola. Při jízdě je třeba počítat s větší plochou při bočním větru. Nikdy sem nevěřil že je to tak znát například při předjíždění kamionu. Motor je klasický nepřeplňovaný vznětový dvouapůllitr. Je to excelentní tahoun s překvapivě dobrým zrychlením. Automobil se sním dostane až na 150 km/h.

Označení zavazadlový prostor není tady příliš přesné. Užitkový prostor je velký. A to to je celkem malá dodávka. Firmě však už tolik nedostačuje. Přístup do něj je klasicky přes zadní dvoukřídlé dveře nebo přes boční posuvné. Pro firmu, která ale často přepravuje těžší náklady, které se většinou nakládají Destou to však není ideální a proto byla zakoupen valník KIA (také s ním občas jedu…). Podlaha nákladního prostoru je z dřevěné překližky a celý prostor je od kabiny oddělen plechovou přepážkou. Firma dříve vlastnila první generaci Ducata, které mělo prostor propojen.

Hovořit u tohoto auta o vzhledu nebo snad dokonce designu je asi zbytečné. Je to naprosto účelný vůz který ma prostě světla, nárazníky okna a čtyři kola. Když se podíváte na dnešní užitkové vozy, které mají kliky v barvě nebo třeba černé sloupky, je tohle vzhledově někde jinde. Přesto vzhledem k datu začátku výroby (1993) nevypadá až tak staře.

Auto je ve stavu jaký byste od pracovního vozu čekali. Tu a tam je něco ulomeno, tu a tam je flíček rzi. Spousta věcí nese známky opotřebení. Například víko kastlíku pozbylo oba panty nebo plastový kryt prostoru pod sedadly má stržené šrouby.

Zážitky s vozem, těch moc není. Na začátek jsem byl překvapen jak je to auto velký. A pak na dešti sem byl překvapen sílou brzd, když se zablokovala kola a já chytil malej smyk. A ty vzdušný víry při předjíždění. Nejvíc na mě asi zapůsobilo, jaký to je patřit do tý sorty lidí, co ve dvanáct zaparkujou svou bílou dodávku před hospodou a v montérkách dou na dršťkovou. Taková zvláštní idyla.

Silné stránky

Kvalita zpracování
Pohodlné sedačky
Útulný interiér
Motor k neutahání
Brzdy

Slabé stránky

Náchylnost k poškození
Horší přístup do nákladního prostoru
Příšerné řazení

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Během mé brigády bylo potřeba zcela vyměnit brzdy. Byly tam ještě původní a byly v hrozném stavu.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Nemám