Martin_Happy (muž 35 let)

Volkswagen Golf CL

Hodnoceno: 51× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Třídvéřový hatchback ve světle fialové barvě. Maska chladiče se čtyřmi světlomety. Na střeše šíbr. Auto mi říkalo pane asi rok a půl v rozmezí duben 2007 až prosinec 2008. Pak sem ho kvůli "zelené" vyhlášce prodal kamsi k Nepomuku, čehož lituju čím dál víc. Ono totiž spotřeba kolem 4 litrů byla vážně vyjímečná

=== pořízení ===

Těsně před tím než sem si vyzvedl řidičák sem cestou z brigády zastavil v Lidicích u Štěpánka v bazaru. Už před tím sem měl z internetu vyhlídnutého dvojkového Golfa. Bylo mi 18, na kontě sem měl nových 20 tisíc a za sebou túru po polovině bazarů v Plzeňském kraji. Naši mi vybrali jednu nic moc Ibizu 1.4, která vypadala na to, že v roce 2002 zažila povodeň pod hladinou. Ale ve stejným bazaru odpočíval i dvojkovej Golf ve vínový metalíze. Jedinou vadou bylo, že neměl papíry. Od té doby jsem googlil jen tenhle model. Svého krasavce sem na netu poprvé spatřil asi v půl třetí ráno, kdy sem nebyl schopnej rozpoznat, zda je vůz fialový nebo modrý. Ale měl křídlo a velká kola. Tehdy jsem byl fanda do českého tuningu. Takže tyto prvky se mi zdály dobrým startem pro další úpravy. Už druhej den ráno sem pochopil, že mě to auto fakt chytlo. Sem rád, že nikdy sem nezralizoval své tuning-plány (modrý lak Subaru, zlatý lak kol, jeden stěrač, dodatečný otvor sání v blatníku).

Jakmile sem auto u Štěpánka uviděl, tak sem se do něj definitivně zamiloval. Nechtěl sem auto, který může mít každej, nikdy bych nechtěl Octávku ve stříbrné. Od určité doby říkám stříbrné barvě nudná. A tohle auto moje extrovertní touhy splňovalo dokonale. Bylo fialový jak kráva Milka, mělo parádní kola, čtyřokou masku, křídlo jak rallyeovej speciál a bylo to třídveřový. Nevěřil sem svému štěstí, když sem v něm vyrazil po D5-tce na Plzeň. Už jízda ale naznačila technický stav, když absolutně nefungovala brzdová světla. Rychlost 120-130 km/h mi připadala úchvatná a myslel sem si, že 40kW je hotovej supersprort. Když řeknu, že jsem měl najeto 500 km, tak snad mnozí pochopí.

=== procitnutí s prvními mouchami ===

Hned po cestě se objevila první závada, zmíněná brzdová světla. Dobře sem veděl, do čeho du, když si kupuju auto s pěti záznamy v TP. Přední lampy byly navíc totálně zrezlé. Věděl sem, že těch 5000 Kč, co mi prodejce odpustil vzápětí do vozu vrazím. Jeden výlet na vrakoviště a já měl v garáži nové přední světlomety. Hlavní bylúplně nové a přídavné dálkové použité z jednoho Golfu I, ale bez poškození. Pak sem objevil i příčinu nesvítících brzdových světel. Byl to jen zaseklý spínač. Stačilo vytáhnout čudlík. Potřeby další práce na voze rostly, ale moje nadšení a láska neopadávaly.

=== pořádná práce ===

Krátce poté auto vyrazilo na STK kvůli přehlášení. Nelíbili se jim kola, ale jinak auto nemělo problém. Vše prý bylo v nejlepším pořádku. No, ten technik byl flink, protože stav vozu byl tehdy ještě opravdu bídný. Po příjezdu domů začal měsíc, kdy sem si připadal jako v ráji, nebo alespoň v legolandu. Auto sem prakticky celý rozebral a pospravoval co šlo. Zabudoval rádio, spravil náhon tachometru. Udělal prvních několik desítek pokusů o spravení netěsnící olejové vany. Vyměnil sem stěrače, svíčky, řemen, spravil sklápění sedadla řidiče, zabudoval rádio Watson a natáhl nové dráty k reprákům. Těch bylo v autě 5. Jeden pár pod sedačkami, který hrál celkem dobře. Jeden pár v platu, z nichž byl pouze jeden funkčí a ve vyšší hlasitosti chraptěl. A basák, která zajišťoval, že osoby na zadních sedadlech neslyšely rozhovor v předu.

=== zážitky ===

Pak začaly ty pravé prázdniny. Jezdil sem všude, všude se něco porouchalo. Cestou na náš první výlet se stala opravdu kuriozní nehoda. Cestu po dálnici a všech okrskách zvládl Golf v pořádku. Ale po příjezdu do vesnice kus za Stříbrem při parkování něco ruplo a ťuklo mě do kolene. Na zemi pod nohama ležela malá pružinka. Nevěděl sem od čeho je, dokud sem nezkusil zatočit volantem. Na jeho příkaz totiž už kola nereagovala. Kamarádův táta auto provizorně pravil, ale prý by si připadal jako vrah, kdyby mě s ním pustil na cestu. Naštěstí ve vedlejší vesnici bydlel jeho známý, který pár let dělal žlutého anděla. Ten auto opravil během půl hodinky. Pánům bych chtěl ještě jednou takhle poděkovat. Ne všichni češi jsou takoví jak se říká. Při představě co by se stalo, kdyby se pružinka odporoučela na dálnici mi dodnes tuhne krev v žilách. Ale stejně pokud tuhle příhodu vyprávim, bránim se spíš smíchu. Na výletě jsme pak otestovali novinku, přespání ve voze ve dvou osobách. Musím říct že dodnes se v tomto ohledu jedná o nejpohodlnější vozidlo. A že sem přespával v lecčems. Cestu domů si Golf odbyl bez problémů.

Dalším technickým překvapením bylo, kdaž jsem jednou s taťkou tankovali v Přešticích. Tři metry za stojanem motor chcípl a nechtěl nastartovat. Po otevření kapoty jsem záhy objevili příčinu. Kabel kostry odpadl ze svého místa. Pech, když si zrovna ten den vyndáte v garáži z krabice s nářadím šroubovák a kleště a zapomenete na to. Velice provizorně jsem Golfa opravili a dojeli domů, kde se kabel opravil pořádně. Navíc po této zkušenosti putoval Fík k autoelektrikáři, aby radši skontroloval vše.

Bohužel, ani ten ale neobjevil, že baterie se špatně dobíjí. Na to sem doplatil asi o 14 dní později. Při výletu do Železné Rudy jsme se s kamáradem chtěli jen tak projet a cestou zpátky se zastavit na festivalu České Hrady na Švihově. Cestou jel Golf skvěle a navíc jsem s ním poprvé v životě předjížděl. Přede mnou jel nějakej mladej kluk se starým Mercedesem W123. Potíž ale byla v tom, že jel stylem brzda plyn a vždycky před zatáčkou skoro zastavil. Vždyky za zatáčkou ale zrychlil a ujel mi. Co sem potřeboval byla dlouhá rovinka, která je před Švihovem a potřeboval sem jí s dieselákem skoro celou. Na Železný Rudě, mi auto opět chcíplo. Tentokrát za to mohla vybitá baterka. Naštěstí místní hasiči jsou skvěli a jeden z nich se nabídl, že mě nastartuje. Přes kabely to ale nefungovalo. Nabídli mi tedy dobití baterky u nich na stanici. Za to jsem jim vděčnej, díky chlapi. Cestou z Rudy vyvstal další problém. Kontrolka teploty motoru fungovala dost mizerně už předtím, ale teď ukazovala že motor je úplně přehřátý. Zastavili jsme na Kubově Huti a dolili do auta vodu. Bohužel vůz nechtěl opět nastartovat. A pochopitělně stojící auto uprostřed vesnice okamžitě zaujalo místní. Celkem asi 10 místních kluků přišlo k autu a okamžitě začali diskutovat o tom, co tomu je. Žádnou závadu ale nikdo z nás neobjevil a shodli jsme se, že to bude nejspíše ve vadném kontaktu. Dolili jsme vodu a auto z kopce roztlačili, naštěstí chytlo, ale věděl jsem, že zastavovat a zhasínat motor bych asi neměl. U motoru opět svítilo přehřívání. Pustil jsem tedy topení do kabiny, abych motor trochu ochladil. Po chvilce však začalo něco smrdět a do kabiny proudil dým. Zastavili jsme na takovém plácku u silnice a otevřeli kapotu. Okamžitě se na nás vyvalil oblak kouře a všechno smrdělo, jako kdyby něco hořelo. Kouř ale nešel odnikud od motoru ale jakoby zpod palubní desky. Na vině byl vadný motorek ve ventilátoru, který nemohl otáčet vrtulí, tak shořel. Ventilátor jsme vypli a pokračovali v cestě se staženýma okýnkama, abychom vyvětrali. Zastávku na festivalu jsme si ale už odpustili. Dodnes to byl asi nejlepší výlet autem, který jsem zažil.

Další milá příhoda se mi stala, když jsem jel auto ukázat jedné kamarádce. Stál jsem u ní před domem s nastartovaným motorem. Ten najednou začal vydávat podivné zvuky, vyvalila se z něj oblaka páry a pod autem se udělala louže. Praskla jedna z hadic a z motoru unikla voda. Skvělý načasování v deset večer za tmy. S pomocí mýho a jejího táty jsem motor provizorně opravili zahradní hadicí. Druhý den jsem při obhlídce zjistil, že všechny hadice v motou již byly dávno vyměněné, jen tahle jedna zůstala zpuchřelá.

Jediná dlouhá cesta, kterou vůz přečkal v pořádku, byla s mojí současnou přítelkyní do Klatov. Cestu tam i zpátky absolvoval skvěle a poprvé sem byl na něj i trošku hrdý. Jediným problémem byl hučející výfuk v rychlostech na 130 km/h. (Maximálně sem z něj dostal 142 km/h, víc prostě nejel ani z kopce).

Do konce prázdnin jsem již s Fíkem tak často nejezdil, ale pokud ano, obešlo se to bez problémů. Ve školním roce jsem opět využíval služeb českých drah, neboť jsem po dovolený prošel finanční krizí a na naftu nebylo. Až jednou v listopadu jsem s autem měl jet na brigádu. Po příchodu k autu motor nenaskočil a vůz celkově nefungoval. Ani kontrolky nesvítili. Baterka se úplně vybila, přestože vešekeré přístroje byly odpojené.

=== prodej ===

V květnu 2008 autu vypršela technická. Jelikož sem v červnu získal Máju, návštěva STK se pořád odkládala. Nakonec jí auto bez výraznějších oprav zvládlo v listopadu dobře. Dokonce pán na STK prohlásil, že na to, že je autu přes 20 let, je v dost dobrým stavu oproti těm popelnicím co knim jezdí a je jim o deset let míň. To mě vcelku potěšilo. Auto jsem dal do bazaru za 10 tisíc a asi do dvou týdnu se mi ozvala zájemkyně, která si auto ještě před koncem roku převzala. Golfa jsem od té doby potkal jednou, bohužel za jízdy a nemohl jsem si ho důkladněji prohlédnout. Vypadal ale, že je v dobrých rukou a byl opravdu hezky umytý. Až sem se zastyděl za neumytou Máju.

=== Shrnutí ===

Tenkrát jsem v bazaru se svým obnosem stál mezi tímto a Favoritem Black Line. Pro oba vozy mám slabost. Ale nakonec zvítězil Golf vzhledem a charizmatem. Vůz byl v 18-ti nejideálnějším vozem na rozjetí a první kilometry pro čerstvého řidiče. Pokud by každej v 18 začal s dieselem, co má 40kW, tak by nikdo nejezdil jako pra.se.

Pokud bych měl Golfa s něčím srovnat, nabízí se kamarádovo Favorit L rok 88 (Popeye). A tam prohrávám na celé čáře. Výbava byla v mém voze horší vzhledem k faktu, že on má alespoň otáčkoměr. Stručně se dá řící, že kdyby měla Škoda v 80. letech takové možnosti jako VW, nebo jiné západní automobilky, byly by její vozy patrně mnohem lepší. Dnes se dá objektivně srovnat je zážehová třináctistovka. Verze C je stejnej nuzák jako Favorit L a verze CL stejná jako LX a verze GLX stejně dobrá jako GL. Kdyby došlo na projekt Favorit RS, tak ten si to mohl se svými 117 koňmi v klidu rozdat s Golfem GT. Pravda, na verzi GTI a dieselové agregáty by Škodovka odpověď nenašla, ale stejně nesnášim, když se někdo do Favoritu naváží. A to i přes to, že já měl jeho přímého západního konkurenta a ikonu nižší střední třídy.

=== Současnost ===

Momentálně se automobil neustále snažím vypátrat. Nutí mě k tomu citová vazba, kterou k vozu mám já i má přítelkyně. Pokud by navíc byl vůz alespoň v takovém stavu, jako když jsem jej prodával, koupil bych jej zpět. Druhý vůz by se dal využít momentálně jako přibližovadlo z bodu A do B. Postupně bych jej snad upravil, i když dnes již úplně jinak. Začal bych černým lakem, kola BBS RS. Originální interiér GTI s károvanými sedačkami, které by měly kožené boky prošité červenou nití a kožený paket prošitý červenou nití. Ale nejspíš se mi tento sen již nikdy nesplní.

Silné stránky

vzhled
kvalita (na dobu 80. let)
charisma vozu
tah a vytrvalost motoru

Slabé stránky

malý výkon
vznětový agregát
opravy a úpravy předchozího majitele (dostat se mi do rukou tak...)
tuningový tlumič výfuku
začínající koroze (opravdu po 20-ti letech teprve začínala)
netěsnící šíbr

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Rozbitý volant, který na chvíli ztratil vůli otáčet kola. Stále kapající olejová vana, která nešla utěsnit ani za boha. Zrezlé lampy byly vyměněny za nové. Ještě sem vyměnil větrák, protože ten po zapnutí začínal hořet.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Autobazar Štěpánek nemohu hodnotit jinak, než kladně

Doplňky

Nárazníky z verze Golf Rallye G60, která měla pohon 4x4. Přítlačné křídlo GFL Sportline. Patnáctipalcová kola, která bohužel neodpovídala technickému průkazu, ale zato byla obuta do sportovních nízkoprofilových pneumatik Pirelli. Zadní světla v černé barvě. V interiéru 2x25W + 2x40W reprák + 550W subwoofer. Na auto jsem sehnal štítky z verze GTD.